Zkouška?

27. března 2017 v 18:07 | Scar |  Názory?
Zkouška ohněm? Rozhodně ŽIVOT.

Je to tak těžké - žít. Nezvládla jsem to, nezvládla jsem tu největší zkoušku. Neprocházím, protože jsem špatný člověk.

Protože jsem sobecká, zbabělá a zbytečná.

Jsem sobecká, protože toužím po pozornosti. Chci, aby mě měl někdo rád, chci, aby mi někdo věnoval čas, chci, aby si mě někdo všiml. Ale zároveň vím, že je to sobecké. Chtít pozornost. Opovrženíhodné. Nesnáším se kvůli tomu.
Jsem zbabělá, protože mám prostě ze všeho strach. Mám strach někomu věřit, mám strach někomu něco říct, mám strach svěřit se bližním se svou nákloností. Mám strach z toho, že si někdo všimne, jak jsem zkažená, a lidi mě odvrhnou. Začnou se mi vyhýbat. Začnou se na mě dívat jako na zrůdu, protože tou právě jsem.
Jsem zbytečná, protože jen překážím, přidělávám problémy, zabírám místo. Nechápu, proč jsem se narodila. Nechápu, proč tady jsem, když jsem tak špatný člověk. Kdybych nebyla tak zbabělá, už bych svět své existence zbavila.

A přitom jediné, co jsem chtěla, bylo, aby mě měl alespoň jediný člověk rád, abych mu mohla jeho náklonost oplatit, abych mohla milovat. Chtěla bych být užitečná. Chtěla bych, aby si někdo vážil toho, co dělám. Aby byl někdo za mou pomoc vděčný. Nic víc jsem nechtěla... jen projít úspěšně zkouškou...
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 27. března 2017 v 18:13 | Reagovat

Najdou se lidé kteří tě budou mít rádi... Když se budeš chovat přirozeně ;-)

2 Ria Ria | Web | 27. března 2017 v 20:11 | Reagovat

To chceme všichni. Objetí, vděk, něčí upřímnou radost z toho, že jsme. Nejspíš s tím rozdílem, že takové jako já a ty si myslíme, že je to výsadní právo, na které kvůli své vnitřní "zkaženosti" nemáme. Cítím to tak, jak píšeš. Velký strach mám z toho, že mě mí nejbližší lidé uvidí tak, jak vidím já sama sebe. Bojuj. Zbytečná nejseš, každý si zaslouží, aby ho měl někdo rád a viděl jeho cenu.

3 stuprum stuprum | Web | 28. března 2017 v 5:18 | Reagovat

Jestli se cítíš zbytečná, nech se sežrat vlky! :)

4 Siginitou Siginitou | Web | 29. března 2017 v 11:21 | Reagovat

Mám to tak nějak podobně. Je to hrozný život plný zklamání. Nu, co se dá dělat.
Nezbývá než si říct bojuj, bojuj a naber sílu a postav se tomu. I když se to lehce řekne a mnohem hůř udělá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama