Konec snažení?

17. července 2017 v 22:17 | Scar |  Názory?
Kdybych mohla změnit svůj život, chtěla bych být prostě šťastná. Chtěla bych, aby mě měl můj táta rád, aby byl se mnou, aby mě neopustila moje nejlepší kamarádka, abych byla lepší. Šikovnější. Odvážnější. Společenštější. Lepší...

Chtěla bych mít všechny tyhle skvělé vlastnosti. Jenže takhle to nefunguje. Život nejde změnit, osud nejde změnit. Všechny snahy jsou zbytečné. Nikomu nezáleží na tom, jestli budu šťastná. Jestli budu mít svého tátu u sebe, jestli mě bude mít rád. Jestli budu silnější, hezčí, lepší. Nezáleží na tom. Na ničem nezáleží a nikdy nezáleželo.

Že to zní negativisticky? No jo, pravda. Ale ani to na sobě nezměním. Už jsem prostě taková. Jsem smutná, jsem osamělá, zbytečná, nešikovná, špatná, nic z toho, co dělám, není nikdy dost. Nikdy to nestačí, a mně už docházejí síly snažit se, aby to, co dělám bylo lepší. Nemám sílu šplhat po tom, v mém případě tak kluzkém, laně života. Pokaždé, když už si myslím, že jsem na vrcholu, že můžu být spokojená s tím, kdo jsem, s tím, jaký je můj život, uklouznu...

A padám...

Padám zpět do temnoty své osamnělé duše. Spadnu zpět na dno a není tu nikdo, kdo by mi podal ruku a zvedl mě na nohy, není tu nikdo, kdo by přinesl barvy do mého šedého, osamělého světa. Vždycky musím najít někde v sobě sílu, abych spravila zlámané kosti a znovu se postavila na nohy. Ano. Tak tomu bylo dřív. Vždycky jsem našla dost síly se zvednout. Měla jsem víru, že to zvládnu, že zvládnu vylézt až na vrchol, ale nikdy jsem se tam nedostala. A nikdy nedostanu. Když teď uklouznu, zůstanu tam dole sedět o něco déle, ptajíce se sama sebe, jestli to má vůbec smysl, znovu lézt nahoru. Nebylo by nakonec lepší si sednout a umřít hlady a zimou? Nevím...

A víte to vy?
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 17. července 2017 v 22:57 | Reagovat

No, možná blogovaní nebude úplně stačit, spíš ty smutky probrat s nějakým dobrým terapeutem. Určitě nejsi tak marná, jak si připadáš a je škoda zbytečně se trápit...

2 Kay Kay | Web | 17. července 2017 v 23:44 | Reagovat

Ver mi, že dokážeš zmeniť čokoľvek čo si len zmyslíš, len na to potrebuješ silu a vytrvalosť, silná si už len tým, že dokážeš svoje pocity vyjadriť, aj to je začiatok :)

3 Misaki Misaki | Web | 18. července 2017 v 0:06 | Reagovat

Asi by bylo nejlepší napsat, to co člověk přede mnou, že dokážeš změnit cokoli a takový kecy. Ale tomu ani já sama nevěřím. Vlastně se cítím úplně stejně jako ty, dokonce mám taky problémy s tátou (náhoda? :D). Asi nám nezbývá nic jiného než se problémům smát, protože to je lepší než se trápit a doufat, že to bude někdy lepší.

4 scarsinstars scarsinstars | Web | 18. července 2017 v 10:41 | Reagovat

[3]: Je vidět, že mi aspoň někdo rozumí :). Jasně, snažím se přehlížet tu bolest, smát se věcem, které snad k smíchu ani nejsou, ale občas mi prostě dojde síla i na jediný úsměv. Občas se cítím tak na dně, že je těžké už jen dýchat... U odborníka jsem byla, předepsal mi antidepresiva a tím to skončilo. Ale ani medikace nepomohla, asi je se mnou něco hodně špatně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama